Tým Vydry – Pobřežím Vltavy a po workoutových hřištích

Bronzová expedice

Povodím Vltavy a zacvičit si …

Expediční tým: Vydry – Viktor, Kristián, Marta, Oskar

Průvodce naší expedicí

Co mi expedice dala:

Viktor, 18 let, Dětský domov

Jsem přihlášen do projektu Cena Vévody z Edinburghu, který se mi daří úspěšně plnit. Pro úspěšné absolvování projektu, jsem se zúčastnil expedice, kterou si naše skupina připravila.

Co nového mi expedice dala a přinesla? Poznal jsem spoustu nových přátel, naučil jsem se s lidmi vycházet, komunikovat s nimi, brát vše pozitivně a hledat ve špatných věcech ty kladné. Dále mě expedice posunula zase výš fyzicky, vše je možné. Naše expedice byla náročná, byla to spousta kilometrů chůze. Počasí nebylo ideální, celý víkend nám pršelo, ale naší náladu to nezkazilo. Cesta ubíhala a každý měl na tváři úsměv. Poznal jsem lépe okolí Prahy a dozvěděl jsem se více o místě, kde žiju. Je to skvělé se odreagovat, poznat nové lidi, zlepšit svou fyzickou zdatnost, překonat sám sebe a poznat okolí, kde žijeme a to za jediný víkend. Je to nádherná věc, více se seznámit se spolubydlícími, co se mnou byli v expediční skupině a vidět ty mladší kluky nesedět jen u počítačových her, ale rozumně si s nimi popovídat. Popravdě? Na expedici jsem je více poznal, než u nás v dětském domově po několika letech!

Nejhezčí zážitek z expedice Nejhezčí zážitek z expedice bylo jednoznačně týmové vaření. Celá skupinka spolupracovala jako jeden muž. Bez mobilů a internetu jsme měli více času na sebe. Vaření probíhalo se smíchem a docela slušně jsme se o sebe dokázali postarat. Počasí nás celkem zklamalo, náramně jsme se těšili na hřiště, které jsme měli při expedici navštívit. Přesto jsme to nevzdali ani za nepřízně počasí a zacvičili jsme si i za deště.

Každopádně jsem si víkend náramně užil a s novými lidmi chci udržovat kontakt i nadále. Člověk si uvědomí, jak mu technika usnadňuje život. Cesta do Prahy pěšky byla těžká, ale zvládnutelná. Když jsem jel s kamarády po expedici zpět domů vlakem, už to nebyla ta všední cesta z Prahy jako vždy, ale kluci byli u oken a vyprávěli si zážitky, které prožili při expedici.

A nakonec jsem udělal něco pro své tělo a jsem rád, že jsem se expedice zúčastnil a nelenivěl doma.

 

Kristián, 16 let, Dětský domov

Jsem zapojen do programu vévody z Edinburghu a plním bronzovou úroveň. V rámci tohoto projektu jsem se zúčastnil dvoudenní expedice se svým týmem Vydry. V týmu nás bylo sedm, ale nakonec vydrželi jen tři kluci a jedna holka. Příprava expedice nám trvala přibližně 3 měsíce. Příprava expedice nebyla jednoduchá. O některých věcech jsme se dlouho domlouvali a museli jsme udělat několik ústupků a kompromisů.

Naše cesta vedla z Kralup nad Vltavou do Prahy. Při této namáhavé cestě čítající kolem 26km, kterou nám velmi znepříjemnil déšť, jsem dokázal poznat nové lidi. Kromě nových přátel jsem získal i nové poznatky. Jedním takovým poznatkem byl Mlok skvrnitý, kterého jsem ještě na vlastní oči neviděl. Byl to pro mě skutečný zážitek. Dále jsme zahlédli ve Vltavě vydry, což bylo legrační vzhledem k názvu našeho týmu. Na expedici jsem zažil hodně věcí, které jsem nikdy před tím nedělal. Například vaření si vlastní večeře na konci prvního dne to bylo opravdu něco. Navíc jsem si u toho s kamarády užil spoustu legrace, což bych od vaření rozhodně nečekal. Po prvním dnu chůze nás čekalo druhý den sportování na workoutových hřištích, které byly pěkné. Jediné co mi vadilo, byl déšť. Přesto jsme nic nevzdali a expedici dokončili.

Celá expedice byla úžasná a moc se mi líbila. Jsem rád, že jsem si našel nové kamarády. A navíc jsem zjistil, že zvládnu plno věcí, na které bych se sám neodvážil. Stanovil jsem si cíl ujít bez problému 26 km a zlepšit svou fyzickou kondici, hlavně pro mé budoucí povolání, cíl jsem splnit, jen mě trápilo pár puchýřů. Expedici bych si rád zopakoval.

 

Marta, 16 let, Dětský domov

Tenhle víkend sem měla možnost více poznat kluky z jiného dětského domova při našem víkendovém výletu z Kralup podél Vltavy do Prahy, kde jsme následně i přespali.
Myslím si, že po této zkušenosti sem se naučila lépe vycházet s lidmi, což mi v minulosti dělalo problém. Naučila jsem se dělit o věci, protože to na cestě bylo potřeba. Taky sem zjistila, že ujdu mnohem víc kilometrů, než sem si myslela a možná než sem kdy šla. Bylo to 25 kilometrů podél vody a začalo nám do toho na pár hodin pršet. Nohy mě bolely, všechno jsem měla mokré. Cesta blátem nebo dešťovou vodou, ale přesto jsem to zvládla a byla moc šťastná, i když ze všech věcí v batohu kapala voda. Přespání v hostelu na palandě bylo pro mne vykoupením. Vaření jídla s kluky zážitek. Moc jsme se nasmáli.
Na druhý den nás čekali workoutové hříště, kde jsem si chtěla vyzkoušet různé nářadí a dokázat zacvičit různé cviky. Můj cíl byl přitáhnout se na hrazdě, myslela jsem, že to nedokážu, ale s pomocí kluků se mi to podařilo, dokonce pětkrát. Déšť nás opět dostihl, udržet se na nářadích, když vám kloužou ruce, bylo těžké. Přesto jsme to nevzdali a celý opět mokří jsme nakonec dorazili do cíle.
Cesta Prahou byl pro mne také nový zážitek, nikdy jsem nebyla na výletě v Praze a neprocházela se mezi turisty okolo Vltavy. Vidět Pražský hrad, Karlův most a Národní divadlo bylo krásné.
Myslím si, že nám to každému něco dalo, ať už to bylo to, že spolu musíme vycházet nebo se podělit o něco. Mě to dalo, že mám na víc, než jsem si myslela, že zvládnu věci, které jsem myslela, že nedám a jsem ráda, že jsem mohla víkend strávit z bezva kluky, kteří mají podobný osud jako já, přesto jsme každý jiný.

 

Oskar 16 let, Dětský domov

Zapojil jsem se do projektu Vévody z Edinburghu a společně s týmem, který jsme pojmenovali Vydry (které nás nakonec provázeli celou cestu podél řeky, což nás opravdu překvapilo) jsme naplánovali víkendovou expedici podél řeky z Kralup nad Vltavou do Prahy a dále Prahou na workoutová hřiště, které pro nás všechny, ale hlavně pro mne byly velkou výzvou.

Mám za úkol zhodnotit naši výpravu. Na začátku bych chtěl říct, že jsem nikdy na takové výpravě, kterou si připravíme sami, nebyl. Přípravy na výpravu byly složité, nevěděli jsme, co chceme, lákalo nás plno věcí, ale na konec zvítězila řeka a hřiště, na které jsem se já, ale i ostatní, moc chtěli podívat.

Výprava mi dala mnohé, například jsem viděl na vlastní oči Mloka skvrnitého. Mohl jsem z blízka pozorovat celé rodiny vyder, které na některých místech vylézaly z vody. Příroda okolo Vltavy je moc krásná, netušil jsme, že se mi tato cesta pobřežím bude až tak líbit, že to pro mě bude víc než jen splnit úkol expedice.

Dokázal jsem si dobře zabalit a zvolit dobré oblečení, i když proti lijáku, nic nezmůžeš, leda někam zalézt a to jsme nemohli. Zvládl jsem si společně s týmem udělat základní jídlo, které dokonce šlo i jíst. Zjistil jsem, že má fyzická kondice by šla posílit. Práce s týmem byla výborná, pomáhali jsme si, při práci s mapou, při balení, při přípravě jídla nebo při cvičení na workoutových hřištích, kde pomoc byla potřeba. Komunikace mezi námi byla skvělá, i když s Martou jsme se poznali až během plnění programu a při přípravách expedice. Drželi jsme se navzájem i psychicky. Naši výpravu doprovázel stálý déšť, byla zima a psychická podpora, byla velmi důležitá.

To vše hrálo v překonání našeho cíle, který jsme zvládli.